Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidla, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Informoval o tom dnes mluvčí Evropské komise Olof Gill. Protesty farmářů namířené mimo jiné proti zemědělské politice Evropské unie zasáhly v uplynulých týdnech celý kontinent.
Tuzemští chovatelé hospodářských zvířat jsou podle Agrární komory v kritické situaci. Čelí zejména nízkým výkupním cenám a vysokým nákladům, řekla dnes ČTK mluvčí komory Barbora Pánková. Chovatelům podle ní škodí také některá politická rozhodnutí v Česku a Evropské unii, jako je například zpřísnění podmínek pro chov a přepravu zvířat. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni výroba masa v Česku klesla o 2,6 procenta na 435.908 tun. Je to nejnižší úroveň nejméně od roku 2000.
Přísnější ochrana proti erozi zemědělské půdy začne místo od letošního 1. července platit o rok později, tedy od 1. července 2025. Na schůzi senátního podvýboru pro zemědělství to řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Na letošní termín nejsou zemědělci ani kontrolní instituce připraveny, uvedl. V Česku je podle ministerstva zemědělství (MZe) erozí ohroženo přibližně 60 procent polí.
Pravidla pro poskytování takzvané redistributivní platby, tedy peněz, které zemědělské podniky získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, by se měla upravit. Na dnešní schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Současné nastavení podle něj negativně dopadá na střední a větší podniky, které jsou rozhodující pro konkurenceschopnost českého zemědělství. Limit pro distributivní platbu navrhl Skřivánek navýšit ze současných 150 hektarů na 450 hektarů.
