Publikováno: 23. 2. 2018
„Co by pro nás znamenalo zastropování přímých plateb? Jednoznačně velkou konkurenční nevýhodu a nejspíš i konec živočišné výroby. Už tak jsme museli skončit s vepřovým“, vysvětluje předseda ZD Hosín, Jiří Severa.
„Jako většina představitelů právnických osob podnikajících v českém zemědělství - my jsme také proti. Tvrdá hranice přímých plateb, mimo jiná negativa, hlavně pokrátí dotace,“ přídávají se k nesouhlasu i Zdeněk Houška a Jindřich Kořínek, jako zástupci velkých zemědělských podniků na jihu Čech.
V jihočeském kraji působí největší počet zemědělských podniků s výměrou nad 500 ha a nejvíce producentů mléka. Zastropování by se dotklo právě těchto velkých podniků. Specifickou strukturu zemědělských podniků mají z historických důvodů i celá Česká republika a Slovensko. Zemědělské podniky a ekologické farmy se průměrnou výměrou řadí mezi největší v unii.
„Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí,“ řekl ministr Milek.
Koncem ledna na zasedání ministrů zemědělství Visegrádské skupiny v Budapešti ukazoval Milek na diskriminaci zemědělců České republiky. Zdůrazňoval, že zemědělci napříč Evropou by měli mít rovné podmínky. Na konci zasedání bylo podepsáno prohlášení, kde ministři zemí Visegrádské skupiny požádali o rovný přístup k prostředkům Společné zemědělské politiky pro všechny zemědělské podniky v EU.
Z informací České tiskové kanceláře vyplývá, že se na úterním jednání rady ministerstev k odmítavému postoji o určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce České republiky a dalších východoevropských států přiklonila již nadpoloviční většina zemí EU. Tvrdé zastropování přímých plateb už neprosazuje ani Německo a Francie.
Autor: Zuzana Reifová
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
