Publikováno: 12. 8. 2026
Přestože letošní žně v Jihočeském kraji spějí do finále v rekordně časném termínu, většině zemědělců mnoho důvodů k radosti nepřinášejí. Zatímco letos se před polovinou srpna nachází „pod střechou“ již asi 95 procent obilí a 98 procent řepky, vloni touto dobou bylo posečená pouhá polovina obilných klasů a méně než 70 procent řepky. Letošní průměrné výnosy obilovin i řepky se pohybují přibližně na 80 procentech loňské úrovně. Úrodu navíc výrazně poznamenalo dlouhotrvající sucho, které se podepsalo nejen na množství, ale také na kvalitě sklizeného zrna.
Obilí má často podprůměrnou velikost zrn a zvýšený obsah dusíkatých látek. Ten může komplikovat jeho další využití – například u sladovnického ječmene může být důvodem, proč zrno nesplní požadované parametry pro výrobu pivovarského sladu.
Řada jihočeských pěstitelů hodnotí letošní sklizeň jako jednu z nejhorších za posledních třicet let. Situace se však výrazně liší podnik od podniku i lokalitu od lokality. Výsledek ovlivnily agrotechnické postupy, termín setí ozimů a jařin, zvolené odrůdy, ale především velmi nerovnoměrné srážky. Na některých polích navíc část úrody sklidilo krupobití, jinde bylo nutné porosty ve špatné kondici zaorat.
Problematická byla například řepka napadená blýskáčky či krytonosci. Dotčení zemědělci upozorňují, že ochranu porostů podle nich stále více komplikuje úbytek povolených účinných látek bez dostupné a stejně účinné náhrady.
Řepka místy nedala ani 1,5 tuny z hektaru
Z jednotlivých zemědělských podniků přicházejí informace o mimořádně nízkých výnosech řepky. Na řadě míst se sklízelo méně než 1,5 tuny semene z hektaru. Současně rostou náklady na její pěstování, mimo jiné kvůli cenám pohonných hmot a minerálních hnojiv.
Ekonomika pěstování řepky se tak pro některé podniky dostává na hranici únosnosti. Projevuje se to už nyní při zakládání porostů pro příští sklizeň. Některé farmy plánují osevní plochu řepky proti letošnímu roku omezit až o dvě třetiny.
Ještě větším problémem než žně je nedostatek krmiva
Zásadním problémem letošního hospodářského roku se však stává nedostatek a rostoucí cena objemné píce pro hospodářská zvířata. Jde o velmi limitující sektorový problém, protože náklady na krmení tvoří až sedmdesát procent jeho veškerých nákladů. V oblastech, kde ani v posledních týdnech nepřišly významnější srážky – například paradoxně v okolí Deštné na Jindřichohradecku – zemědělci odhadují propad výnosu kukuřice na siláž až o 40 procent proti běžným rokům.
Pokud bude horké a suché počasí pokračovat, bude navíc nutné část kukuřice sklidit výrazně dříve než obvykle. Rostliny již nyní předčasně zasychají a další čekání by znamenalo ztrátu využitelné zelené hmoty. Předčasná sklizeň však přináší další problém: nedostatečně vyvinuté palice a zrno znamenají nižší obsah škrobu a energie. Příliš suchá hmota se navíc hůře udusává a konzervuje, což zvyšuje riziko ztrát při silážování.
Nedostatek krmiva se zemědělci snaží řešit několika způsoby. V současnosti například vysévají krmné meziplodiny s cílem získat ještě letos alespoň další hmotu ke sklizni a zakonzervování. V některých případech mohou skončit v silážních žlabech také porosty kukuřice původně určené k jinému využití.
Na Šumavě místo 48 balíků sena jen jedenáct
Sucho přitom nešetří ani podhorské oblasti. Na řadě míst v Pošumaví vůbec neproběhla druhá seč luk a vojtěšek a stále méně pravděpodobná je také případná třetí seč.
Velkým problémem je nedostatek krmení pro pasená zvířata. Pastviny neobrůstají a v obvyklé pastevní sezóně je v případě mnohonásobně větší dostupné výměře neuživí. Chovatelé je musí přikrmovat senem nebo senáží, čímž si zužují zásoby na zimu.
O mimořádnosti letošní situace svědčí zkušenost jednoho z chovatelů ze Šumavy z nadmořské výšky kolem 1 000 metrů. Z louky, která v minulosti poskytovala přibližně 48 balíků sena, letos sklidil pouze jedenáct.
Nedostatek píce může mít vážné následky také pro stavy skotu. Některé podniky letošní zimu ještě zvládnou díky zásobám krmiva z minulého roku. Pokud by se však podobný průběh počasí opakoval i v příští sezoně, bude pro část chovatelů velmi obtížné současné stavy zvířat udržet.
Případná redukce stád by přitom nebyla pouze krátkodobým ekonomickým problémem. Obnova kvalitních chovů trvá roky a znamená ztrátu výsledků dlouhodobé plemenářské a chovatelské práce.
Cena sena se během roku až ztrojnásobila
Nedostatek krmiva se už výrazně promítá také do cen. Zatímco výkupní ceny řady zemědělských komodit stagnují nebo klesají, ceny sena a slámy prudce rostou. Balík sena se nyní podle informací z terénu prodává od přibližně 1 500 korun, což může představovat až trojnásobek loňské ceny.
Chovatelé, kteří nemají dostatek vlastních zásob, proto hledají krmivo i za hranicemi. Objevují se informace o dovozu sena z Polska za více než 2 000 korun za balík.
Možnosti rychlé redukce stád jsou navíc omezené. Řada chovatelů má březí dojnice, masné krávy či jalovice a porážka těchto zvířat není možná.
Kombinace nedostatku krmiva, prudkého růstu jeho ceny a současného poklesu ceny mléka tak vytváří pro chovatele mimořádně složitou situaci. Pokud cena mléka klesá k úrovni, která již nepokrývá výrobní náklady, zatímco náklady na zajištění krmiva dramaticky rostou, dostává se ekonomika živočišné výroby pod stále větší tlak.
Letošní jihočeské žně tak možná skončí nezvykle brzy. Skutečné důsledky letošního sucha ale zemědělci pocítí až v následujících měsících – a v živočišné výrobě mohou přetrvávat ještě několik let.
Autor: Hana Šťastná, RAK JK
