Publikováno: 4. 8. 2025
Příští vláda by podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala měla přistupovat k zemědělství jako ke strategickému odvětví a v souvislosti s válkou na Ukrajině si uvědomit, že zajištění potravinové bezpečnosti není samozřejmost. Za zásadní prioritu budoucího kabinetu proto považuje bránit poklesu evropských zemědělských dotací, ale také úsilí o spravedlivé rozdělení podpory, které bude férové vůči malým i velkým podnikům, a posilování potravinové bezpečnosti. Doležal to řekl v rozhovoru s ČTK.
"Žijeme v době, která je velmi nepředvídatelná. To, co dnes považujeme za samozřejmost, že tady máme otevřený obchodní kontakt s celým světem a můžeme si kdykoliv cokoliv dovézt, tak možná za pár let pravdou být nemusí. Takže je potřeba se více spoléhat na domácí produkci potravin, a to bychom od příští vlády chtěli více vidět," řekl Doležal.
Pro zajištění udržitelného a konkurenceschopného zemědělství v ČR se podle něj musí příští vláda zasadit o udržení rozpočtu pro společnou zemědělskou politiku EU na důstojné úrovni. Evropská komise (EK) chce do zemědělství v příštím období dát 300 miliard eur, tedy o 22 procent méně než nyní. Komora už dříve uvedla, že změny v rozpočtu povedou k nahrazení cenově dostupných potravin a evropské produkce nekvalitními dovozy ze třetích zemí.
Cílem podle Doležala není u všech komodit směřovat k úplné soběstačnosti, ale u těch tradičních produkci udržet a postupně navyšovat. "Jsme národ jedlíků vepřového masa, máme spotřebu zhruba 40 kilogramů a více na osobu za rok, přesto nějakých 60 procent domácí spotřeby dovážíme. A nemuseli bychom," podotkl. Vyšší soběstačnost u vepřového by podle něj zároveň podpořila využití obilí do krmiv a snížila vývoz suroviny.
Budoucí kabinet by se měl zaměřit také na byrokratické a daňové úlevy. Doležal připomněl, že v Polsku nebo Německu mají flexibilnější daňový systém, včetně výhod pro pracovníky v zemědělství i sezónní brigádníky. V Česku by podle něj pomohlo vrátit daň z nemovitých věcí na úroveň před konsolidačním balíčkem. "Bylo by také dobré otevřít debatu o podnákladových cenách, aby velcí hráči jako obchodní řetězce nemohli donutit své mnohem menší dodavatele k tomu, aby prodávali svou produkci za podnákladové ceny," řekl.
Změny by si dokázal představit i v zákoně o významné tržní síle, který řeší chování obchodních řetězců, nebo v zákoně o půdě, kde navrhuje zavést oznamovací povinnost, aby zemědělec užívající půdu mohl učinit první nabídku prodávajícímu.
Určité úpravy by měly nastat i v systému dotací, myslí si Doležal. Podpory by směřoval zejména aktivním zemědělcům a nediskriminoval by velké podniky. "U těch větších hráčů je nějaká úspora z rozsahu, ale i ty je třeba podpořit, minimálně v modernizaci nebo v investicích do udržitelnějších technologií. Pokud je jejich příspěvek k potravinové bezpečnosti nebo péči o krajinu na nějaké úrovni, tak je za to musíme umět ocenit, ne veřejně ostrakizovat," dodal.
Zemědělcům by také pomohlo, kdyby příští vláda více komunikovala s nevládními organizacemi a častěji zadávala dopadové studie před přijetím nového opatření. Výhrady má Doležal i k plánovanému zastropování dotací, se kterým počítá EK. "Pokud máme jiné nástroje, které mohou více pomoci malým, tak bychom měli využívat spíš je, než přísné limity degrese nebo zastropování," uzavřel.
Autor: ČTK
