Schodek agrárního zahraničního obchodu byl loni znovu nejhorší

Publikováno: 17. 2. 2020

Schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o 13,2 procenta na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 schodek činil 41,7 miliardy korun. Údaje uvedlo na svém webu ministerstvo zemědělství, které ale upozornilo, že se prohlubování schodku zpomalilo. Stupeň krytí dovozu vývozem se meziročně snížil o procentní bod na 80,7 procenta.

"Znovu se ukázalo, že se nedaří omezovat agrární dovoz zpravidla dražších výrobků s vysokou přidanou hodnotou včetně masa, masných i mléčných výrobků. Dále se nedaří více navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu, a to navzdory přijaté rozvojové strategii resortu MZe ČR, rozšiřované síti agrárních diplomatů v řadě zemí světa a dalším opatřením," okomentoval pro ČTK výsledky Zemědělský svaz ČR.

Hlavní příčinou záporného schodku je záporné saldo u masa. "U této komodity dlouhodobě zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin a v roce 2019 překonalo rekordních 25,5 miliardy korun. To je ale zcela opačný vývoj než v EU, kde je saldo zahraničního obchodu masem kladné," uvedl svaz. Nejvíce se do ČR dováží vepřové, pak drůbeží a pak hovězí maso.

"Na rekordním schodku celkového agrárního obchodu se pravděpodobně odrazilo zvýšení dovozu vepřového masa a tabákových náhražek," uvádí stát. Ve většině států, kde působí zemědělští diplomaté, se ale podle něj agrární export zvýšil.

Česko podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy loni zůstalo „levným chlévem Evropy“. "Dlouhodobým problémem českého zemědělství a potravinářství je vývoz nízké přidané hodnoty, například živých zvířat, při současném nepřiměřeně vysokém dovozu vyšší přidané hodnoty, například již zpracovaného masa," uvedl.

Celkově české zemědělství podle Kovandy vzhledem k nepříznivým podmínkám loni i při zahrnutí rostlinné výroby vykázalo solidní výsledek. "Klimatické podmínky byly sice příznivější než předloni, ale přesto sucho, jarní mrazy a další neblahé situační vlivy představovaly zásadní výzvu z hlediska tuzemských zemědělců," dodal.

Agrární bilance se zeměmi EU se loni podle ministerstva zhoršila ze záporných 25,3 miliardy korun na 30,3 miliardy Kč. Se třetími zeměmi se pak také zhoršila také, ale méně - z 15,7 miliardy korun na 16,4 miliardy.

ČR nejvíce agrárního zboží vyváží na Slovensko, pak do Německa a Polska. Ze třetích zemí pak do Ruska, Číny a Japonska. Nejvíce se vyváží cigarety, přípravky používané k výživě zvířat nebo pekařské zboží.

Dovoz je nejvyšší z Německa, Polska a Nizozemska, ze třetích zemí pak z Číny, USA a Turecka. Dováží se právě vepřové maso, také pekařské zboží, ale i třeba sýry a tvaroh.

Podle agrárního analytika Petra Havla by mohla být lékem na zvyšující se schodek agrárního obchodu preference českých potravin českými spotřebiteli. "A to i za situace, kdy jsou o trochu dražší," dodal. Kromě podpory tuzemských producentů jde tak na rozdíl od nákupu zboží ze zemí mimo EU také o snižování uhlíkové stopy. Pak by podle něj bylo třeba zvýšit efektivitu českého zpracovatelského průmyslu, který má příliš vysoké náklady kvůli nevyužitým kapacitám. Například jatka podle něj často nejedou ve třísměnném provozu, občas ani na směny dvě.

Agrární zahraniční obchod:

Rok	Vývoz (mil. Kč)	Dovoz (mil. Kč)	Agr. saldo (mil. Kč)
1993 vznik ČR	32.276	31.497	779
2000	47.729	65.011	-17.282
2001	49.411	69.228	-19.817
2002	45.174	69.040	-23.866
2003	48.805	74.259	-25.455
2004 vstup do EU	61.526	93.822	-32.295
2005	78.520	103.522	-25.003
2006	78.542	112.737	-34.195
2007	96.880	129.333	-32.453
2008	106.931	131.048	-24.117
2009	101.708	133.735	-32.027
2010	105.364	140.008	-34.644
2011	120.381	156.674	-36.293
2012	148.309	173.026	-24.717
2013	160.594	184.674	-24.080
2014	180.247	199.909	-19.662
2015	201.383	220.686	-19.303
2016	201.592	224.676	-23.084
2017	196.121	228.563	-32.442
2018	186.077	226.398	-41.7
2019	197.294	244.479	-47.185

 

Autor: ČTK