Rostlinná výroba

Příručka stanovuje postupy půdoochranných opatření po zavedení tzv. „nové eroze“, tedy po rozšíření ploch DZES 5 a jejich novém rozčlenění na silně erozně ohrožené plochy, mírně erozně ohrožené plochy s vysokým rizikem a mírně erozně ohrožené plochy s nízkým rizikem, ke kterému dochází k 1. 7. 2025 v souvislosti s účinností nařízení vlády č. 80/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům.

Čeští zemědělci musí ode dneška dodržovat nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě. Nařízení vlády vymezuje, jaké plodiny a s jakým omezením mohou zemědělci pěstovat, a zavádí takzvaná půdoochranná opatření. Přesný návod, jak mají zemědělci postupovat, má ale přinést až aktualizovaná metodická příručka, která zatím není k dispozici. Ministerstvo zemědělství na dotaz ČTK uvedlo, že bude hotová v nejbližších dnech a uplatní se pro plodiny vyseté po letošních sklizních. Zástupci některých nevládních organizací nicméně kritizují, že stále nemají potřebné informace.

Nová pravidla protierozní ochrany mají v Česku začít platit za necelé dva týdny, Evropská komise (EK) ale stále nerozhodla, zda přijme upravená pravidla navržená ministerstvem zemědělství. Namísto původního povinného dodržování určitých postupů hospodaření jdou více cestou motivace, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zasedání Výboru Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově. Řekl, že po dalších úpravách by EK měla mírnější pravidla zřejmě akceptovat. Zemědělci nová pravidla vítají, někteří ale na dnešním zasedání uváděli, že neví, na jaké podmínky se mají připravit. Výborný uznal, že je to vůči farmářům nekorektní.

Porosty řepky ozimé napříč Jihočeským krajem letos zasáhla mimořádně nepříznivá kombinace klimatických podmínek a slabé účinnosti ochranných přípravků. Přestože rozsah škod se v jednotlivých okresech liší, problémy se objevily téměř všude – od špatného zakořenění rostlin až po plošné napadení škůdci a ztrátu kvetení. Místy musely být porosty zcela zaorány.

V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin (−5,9 %), olejnin (−24,6 %), luskovin na zrno (−13,1 %), chmele (−7,2 %), vinných hroznů (−10,0 %), ovoce (−58,3 %) i zeleniny (−9,2 %). Naopak vyšší byla úroda brambor (+14,2 %) a řepy cukrové (+19,6 %). Sklizeň pícnin byla srovnatelná s předchozím obdobím (+0,6 %).